V kouzelné říši, kde řeky zpívají a stromy šeptají tajemství, žil šťastný losos jménem Lojzík. Lojzík byl nejen veselý, ale také velmi zvědavý. Miloval plavat po proudu a sledovat, jak se voda třpytí jako tisíce hvězd.
Jednoho dne, když Lojzík plaval řekou, potkal zlatou rybku se smutným pohledem. „Ach, Lojzíku,“ vzdychla rybka, „zlý čaroděj zaklel řeku. Voda přestala zpívat a stromy už nešeptají!“
Lojzík se zamyslel. „To nemůžeme nechat jen tak!“ zvolal rozhodně. Odvážně se vydal proti proudu, kde žil zlý čaroděj. Cestou potkal moudrou želvu, která mu řekla: „Aby ses zbavil kouzla, musíš najít tři kouzelné perly. Jedna je ukrytá v hluboké jeskyni, druhá na vrcholu nejvyššího vodopádu a třetí v srdci řeky.“
Lojzík se nevzdal. Plaval rychle jako šíp, až našel jeskyni. Uvnitř byla tma, ale Lojzík si všiml perly, která svítila jako měsíc. Opatrně ji vzal a pokračoval dál. Na vrcholu vodopádu našel druhou perlu, když s odvahou vyskočil z vody. Nakonec našel třetí perlu v srdci řeky, kde voda byla klidná a tichá.
S třemi perlami v ploutvi se Lojzík vrátil k zlaté rybce. „Teď musíme všechny perly ponořit do řeky,“ řekl. Jakmile to udělali, začala voda opět zpívat a stromy šeptat. Kouzlo bylo zlomeno!
Zlatá rybka se usmála. „Děkuji, Lojzíku, za tvou odvahu a laskavost!“ Lojzík se šťastně vrátil ke svým dobrodružstvím, věděl, že někdy stačí jen odvaha a dobré srdce, aby se stalo něco kouzelného.
A tak zní poučení: Když máš odvahu a dobré srdce, dokážeš zlomit i ta největší kouzla.