V kouzelném lese za sedmero kopci žil malý, šťastný ptáček jménem Kolpík. Měl nádherně lesklá pírka a jeho oči zářily jako ranní slunce. Kolpík byl vždy veselý a rád pomáhal všem obyvatelům lesa. Jeho nejlepšími přáteli byli chytrá veverka Eliška a moudrá sova Antonín.
Jednoho dne se v lese objevil podivný stín. „To je zlý čaroděj Mrak,“ řekl Antonín. „Chce ukrást naši radost a proměnit les v temné místo!“ Kolpík se hned odhodlal něco udělat. „Musíme najít Čarovný Krystal, který chrání naši radost,“ navrhl Kolpík. „Ale kde ho hledat?“ ptala se Eliška.
Kolpík, Eliška a Antonín se vydali na dobrodružnou cestu. Prošli skrze husté houštiny, překročili třpytivou řeku a stoupali na vysoké kopce. „Nebojte se, přátelé,“ povzbuzoval je Kolpík. „Společně to zvládneme!“
Když dorazili na vrchol nejvyšší hory, uviděli Čarovný Krystal, ale stál před ním Mrak. „Tady vás čekám!“ zasyčel zlý čaroděj. Kolpík se nevzdal a s odvahou v srdci se rozhodl čelit Mrakovi. „Naše radost patří nám! Vrať se zpět do stínů!“ zvolal Kolpík a jeho pírka začala zářit ještě jasněji.
Mrak neunesl zář Kolpíkovy odvahy a zmizel jako pára nad hrncem. Čarovný Krystal zůstal bezpečně na svém místě a kouzelný les opět zářil štěstím. „Hurá!“ jásali všichni obyvatelé lesa, když se Kolpík vrátil jako hrdina.
A tak šťastný Kolpík a jeho přátelé zachránili svůj les. A jaké ponaučení si děti z příběhu odnesly? I ten nejmenší a nejšťastnější může s odvahou a přáteli porazit zlo.