Za sedmero řekami a devatero horami ležel podmořský svět plný barev a radosti. V tomto světě žil malý, natěšený mlž jménem Mlžíček. Mlžíček byl vždy plný elánu a toužil po dobrodružství, které by mu přineslo něco nového a vzrušujícího.
Jednoho dne se doslechl o zázračné rybí šupině, která prý dokáže splnit jedno přání. Mlžíček se rozhodl, že ji najde a splní si sen stát se nejrychlejším mlžem v celém moři.
Sbalil si svůj maličký batůžek a vydal se na cestu. Plaval kolem korálových útesů, přes temné kaňony a kolem hejna zvědavých rybek, které mu fandily: „Mlžíčku, ty to dokážeš!“
Nakonec dorazil k hluboké jeskyni, kde se podle pověstí měla zázračná šupina skrývat. U vchodu do jeskyně však stál obrovský krab, který hlídal vchod. „Kdo se odváží rušit můj klid?“ zaburácel krab.
Mlžíček se nezalekl a s úsměvem odpověděl: „Já jsem Mlžíček a přišel jsem najít zázračnou šupinu!“ Krab se zamyslel a řekl: „Jestli chceš projít, musíš mě rozesmát!“
Mlžíček se zamyslel, co by mohlo kraba rozesmát. Vzpomněl si na legrační bublinu, kterou uměl vypustit z lastury. Když to krab uviděl, začal se smát tak, až podezřele chřestil klepety. „Dobrá, můžeš projít,“ řekl krab a pustil Mlžíčka dál.
V hlubinách jeskyně našel Mlžíček zázračnou rybí šupinu. Byl tak natěšený, že se mu srdíčko rozbušilo radostí. Přál si ze všech sil: „Chci být nejrychlejším mlžem v moři!“ Šupina se zaleskla a Mlžíček pocítil, jak se jeho tělo naplnilo energií.
Vrátiv se domů, zjistil, že jeho rychlost přinesla radost nejen jemu, ale i všem jeho přátelům. Nyní mohl pomáhat ostatním mlžům s jejich úkoly a všichni ho obdivovali.
A co je na tom nejlepší? Mlžíček si uvědomil, že opravdová radost přichází z pomoci druhým a sdílení svých schopností. A tak děti, pamatujte si: Pravá kouzla se skrývají v laskavosti a přátelství!