V daleké zemi, kde slunce svítí jako zlatá koruna na hlavách hor a vítr hladí trávu jako jemný šepot, žila jedna hyena jménem Hilda. Hilda byla zvláštní hyena. Měla kožíšek barvy medu a oči jako dva malachitové drahokamy. Hilda byla však zmatená, neboť cítila, že její srdce tančí v rytmu, který nezná. „Kdo jsem a kam patřím?“ ptala se sama sebe, když se v noci dívala na hvězdy.
Jednoho dne, když se toulala krajinou, narazila na starou moudrou sovu, která seděla na větvi velkého baobabu. „Dobré ráno, soví paní,“ pozdravila Hilda zdvořile. „Možná ty mi pomůžeš zjistit, kdo vlastně jsem.“ Sova otevřela oči, které se leskly jako měsíční svit, a pronesla: „Hildo, tvé srdce touží po pravdě. Jdi za řekou, kde stojí zrcadlo duše. To ti ukáže, co hledáš.“
Hilda pocítila, jak jí srdce poskočilo nadějí. Vypravila se na cestu, překonávajíc rozlehlé pláně, husté lesy a strmé skály. Cestou potkala mnoho zvířat, každé jí dalo kousek moudrosti. Lev jí řekl: „Buď odvážná.“ Želva šeptla: „Buď trpělivá.“ A pták kolibřík cvrlikal: „Buď sama sebou.“
Konečně Hilda dorazila k řece. Voda se blyštěla jako stříbrná stuha. Na břehu stál starý, ale krásný rám, v němž se lesklo zrcadlo. Hilda se k němu přiblížila a podívala se. Avšak místo svého obrazu spatřila rozmanité scény svého života. Viděla své radosti i smutky, viděla, jak pomáhala jiným, ale také jak se smála v kruhu přátel. A pak se zrcadlo zamlžilo a objevila se na něm slova: „Jsi tím, co činíš dobrým. Tvé srdce je tvým domovem.“
Hilda pochopila. Už nebyla zmatená. Věděla, že je součástí světa, který je pestrý a krásný, a že její hodnota tkví v jejích skutcích, nikoli v jejím vzhledu či pochybnostech.
Od té doby se Hilda vrátila domů s klidem v srdci. Věděla, že každý den je příležitostí být lepší a pomáhat druhým. A když se jí někdo ptal: „Kdo jsi?“, odpovídala s úsměvem: „Jsem Hilda, hyena s dobrým srdcem.“
Poučení, které si děti mohou vzít z tohoto příběhu, zní: Nestačí hledat, kdo jsme, ve věcech kolem nás. Skutečnou hodnotu a identitu objevujeme skrze činy a lásku, kterou předáváme světu.